Nový začátek

Ahoj
jak jsem se vám zmiňovala v minulém článku, s novým rokem jsem si dala i nová předsevzetí.
Dneska bych vám tu chtěla rozepsat jedno, a to, že chci být komunikativnější.
Ještě před rokem bych si myslela, že to je pro mě naprosto nemožný úkol, protože já jsem ještě tehdy byla taková ta tichá, co se bála otevřít pusu i na člověka ve frontě před sebou, jestli by nemohl trošičku uhnout.
Naštěstí pro mě se ale celá takováhle moje sociální komunikace zlepšila ve chvíli, kdy jsem na internetu narazila na jednu nejmenovanou hru a zkusila se na ní zaregistrovat. Je to textová RPG hra a to pro mě bylo úplné potěšení, protože s několika dalšími stovkami lidí jsem mohla psát příběh našich postav.
Jenže i tam jsem patřila spíše mezi tiché uživatele. Už od malinka, kvůli docela nepříjemným životním zkušenostem, které jsem si brala ještě více, než bylo nutné, jsem se naučila držet pusu a snažit se nijak na sebe neukazovat, ale vzhledem k tomu, že jsem, jaká jsem, to vůbec nešlo. Vždy jsem stála v rohu společnosti a nikdy s nikým nemluvila. Držela jsem se hesla Kdo o komunikaci se mnou bude mít zájem, ozve se sám. Jenže jsem to neměla promyšlené v tom, že se třeba taky někdo, kdo mi třeba byl sympatický, mě bál oslovit, takže to zůstalo na němém bodě. Naštěstí jsem hned po několika dnech hraní narazila na jednu velmi sympatickou holku, která se mě nebála oslovit a pak jsme si padly do oka jak herně, tak i v reálu.
Nebála jsem si s ní psát, protože jsem věděla, že mě nezná jako to, co jsem, ale jako to, kdo jsem.
Už po ani ne dvou měsících psaní jsme se rozhodly spolu setkat, i když každá bydlíme na jiné straně republiky. Zjistily jsme totiž, že s rodiči pojedeme přes město, kde daná kamarádka bydlí, tak jsme se konečně viděly.
Několik dní před tím jsem z toho měla strašný strach, protože kvůli vzhledu mě x% lidí odsuzovalo, ale ona ne. Chápala, že vzhled není u člověka to hlavní a já jsem za to moc ráda, protože člověka jako ji opravdu jen velmi těžko hledáte.
Ale to už jsem zase trochu odbočila od tématu.
I když jsem jí znala, stále jsem se bála ostatních. Věděla jsem totiž, že jsou starší než já, a proto jsem měla strach. U nás ve škole si mě stejně staří a dokonce i starší kvůli vzhledu dobírali, tak jsem předpokládala, že to bude všude stejné, ale naneštěstí mi osud dal jen pořádně dementní třídu, se kterou jsem musela trávit celý první stupeň.
Když jsem se s částí herního osazenstva setkala v zimě na takové sešlosti, kde jsme se poznali tváří tvář, byla jsem ještě nervóznější a plašší než tenkrát s kamarádkou, protože tam byla většina minimálně o dva roky starší. Jen kamarádka a ještě dvě holky tam byly +- stejné.
I když jsem si všimla, že nikdo proti mému vzhledu nemá žádné námitky nebo hnusné poznámky, stejně se se mnou nebavili a mě to docela sráželo sebevědomí. Chápala jsem, že nemůžu být středem pozornosti, ale ubližovalo mi vidět, že jsem všem ukradená.
Tímhle rokem jsem se rozhodla za svým plachým a tichým já udělat tlustou čáru. Chci být komunikativnější, veselejší a ne už ten věčný pesimista, jako jsem bývala.
Dnes jsem poznala další holku, která mě neodsoudí podle vzhledu a myslím si, že až splním další ze svých novoročních předsevzetí, bude pro mě vše, jak má být.
Ria S.

Cíle

Ahoj
S novým rokem přicházejí nové cíle. Máte to taky tak? Že si s novým rokem vyfantazírujete miliony slibů a cílů, co se sebou a s okolím uděláte, ale pak s tím ani nehnete? Já to měla poslední roky taky tak, ale rozhodla jsem se tenhle rok udělat ve svém životě zásadní změnu. Konečně se chystám své sny začít plnit. Začala jsem s tím už minulý rok, ale letos… Snažím se být lepší, úsměvnější, komunikativnější a hlavně oblíbenější po mé vnitřní stránce.
Zní to asi docela ulítle, co?
Ale naneštěstí opak je pravou. Minulý rok jsem byla depresivní nekomunikativní knihomolka s knihou věčně přilepenou před obličejem. Vlastně, knihomolství je jedna z vlastností, kterých si cením.  Ale místo toho, abych před realitou utíkala do knih, se pokusím stát před ní a bojovat za zády s lidmi, jenž mě neodsoudili za to, jaká jsem.  Proto, jestli to někdo z vás čte, moc vám děkuji.
Jo a jen tak mimochodem, dnes mám narozeniny. Konečně mi je o rok víc a já mám dvojnásobnou šanci splnit si své sny. No přece, narozeninová přání a novoroční předsevzetí jdou skvěle dát do jednoho!
Vaše Ria S